10.2. Pustopolomská dvacítka

Od doby co jsem přestal běhat Lysacup, jsou u mě zimní měsíce leden a únor bezzávodní. Vyjímku tvořil rok 2013 kdy jsem si v lednu zaběhal na Landeku, ale žádná sláva to nebyla.

Před časem jsem zjistil, že se koná nultý ročník Pustopolomské dvacítky. Jelikož to mám za kopcem a lesy kolem Setiny mám rád, neváhal jsem a přihlásil se. Tréninkově jsem si předchozí dvě soboty celou trasu zaběhl. Trať bezva, všude zmrzlá hlína, běželo mi to skvěle, takže bezva nálada do závodu.
V týdnu nám sice trochu nasněžilo, ale to neodradilo více než 120 účastníků a ti se v děvět ráno postavili na start. Trať začíná do sjezdovky, která naštěstí není dlouhá. Pak víceméně seběh k Panskému mlýnu. Tady mi vrtalo hlavou jestli bude nějak vyřešen přeběh přes říčku Sezinu. Nebyl. Mě se nechtělo namáčet boty ve vodě a tak jsem využil znalosti tratě a přešel suchou nohou přes nedalekou rouru.
Na asfaltce k penzionu Setina jsem plánoval zrychlovat, ale moc to nešlo. Viděl jsem, že jsem celkově sedmý včetně jednoho pejskaře. Něvěděl jsem ale, kolik běžců běží dvacítku. Ještě jeden pejskař mě předběhl něž jsme doběhli k penzionu. Za penzionem v terénu se trasa začíná zvedat a mě na zhruba na šestém kilometru dobíhá a předbíhá běžec. „Sakra, má červené číslo,“ říkám si. „Tak to bedna nebude.“ Do kopce se vyloženě trápím, přitom minulý týden mi to tady tak pěkně šlo. Výsledný čas 52:30 je hluboko nad plánovaným časem 50 minut, a taky pomalejší než tréninkový čas před týdnem. Samozřejmě to nebyl sníh, ale i tak. Je z toho nepopulární brambora a borec co mě předbíhal na šestém kilometru, mi nadělil téměř tři minuty. Zřejmě asi nebylo šťastné jít si nechat ve středu vzít půl litru krve na porubské transfuzní stanici. 🙂 No nic, v lednu a únoru prostě nemám závodit. Jenom jsem se v tom utvrdil.

Výsledky

Reklamy
Rubriky: Závody | Napsat komentář

Rok 2017

V loni jsem odběhal 1864 kilometrů (při nich nastoupal více než 26km), což je srovnatelné s rokem 2016 a zároveň historicky třetí nejleší výsledek. Je to půměrně 152km za měsíc. Medián byl 160km. Ve čtyřech měsících jsem dal více než 200km a pod stovku byly měsíce dva. Celkem jsem absolvoval devět závodů, stejně jako v roce 2016.

Plánovaný jarní ani podzimní maraton se mi odběhnout nepodařilo. Vždy vystavilo stopku zdraví. Přesto musím hodnotit sezonu pozitivně. Vždyť jsem si zlepšil MB osobáky na třech tratích. V dubnu v Bratislavě jsem se místo plánováného maratonu přehlásil na půlmaraton a byl z toho celkem v pohodě zaběhnutý čas 1:26:07. Na podzim se zadařilo v hodinovce (15 263m) a taky na desítce (38:52). Dvakrát se mi podařilo stát na bedně. Na Olympijském běhu jsem byl první absolutně, na Slezanské hodinovce v kategorii.

Jaké jsou plány na letošní rok? Letos žádný maraton. Nejdelší distanci, co chci letos běžet by měla být vzdálenost půlmaratonu, ale rád bych pohnul s béčkovými osobáky na kratších tratích. Hlavně bych však chtěl, aby drželo zdraví a já si mohl běh užívat. 😉

Rubriky: Ostatní | Napsat komentář

Silvestrovský běh Hrabovou

Takže čtvrotu stovku mých závodů odvírám poslední den roku 2017. Na Silvestra závod samozřejmě nesmí chybět a konkrétně v Hrabové už startuju po patnácté. Letos žádný velký výsledek neočekávám. Za prvé nemám tolik naběháno jako vloni a také jsem o čtyři kila těžší.
Letos nám lehce poprchává, ale je teplo. Začínám pozvolna s tím, že se ve druhém kole uvidí. Kilometrové mezičasy mám zhruba o 20 sekund pomalejší než v loni. Po ustálení tempa vidím před sebou své aktuální soupeře Peťu Walu a Toma Mrajcu. Na začátku druhého kola předbíhám Toma a v zápětí Peťu a jednoho Poláka. Polák mě v zápětí předbíhá. Já se s ním snažím držet krok a je z toho nejrychlejší kilometr (4:00). Jeho tempu však nestačím a utíká mi. V závěru se k němu sice přibližuju, ale do cíle ho docvaknout už nestihnu. S časem 39:09 a sedmým místem v MB jsem spokojen.

 Výsledky

Rubriky: Závody | Napsat komentář

Hornická desítka – 300. jubileum

Tímto závodem jsem měl načínat čtvrtou stovku mých běžeckých závodů. Zdraví tomu však nakonec chtělo jinak. Vrchol sezóny a maraton v Hradci Králové se nakonec, ze zdravotních důvodů, nekonal a tak Hornická byla jubilejním třístým závodem v mé běžecké historii. Byla to už má sedmá účast na tomto závodě i když poslední byla v roce 2010.
Dopoledne si zaběhali kluci. Většinou bývají na závodech v kategorii spolu, ale tady měli každý kategorii svou. Pájovi to tentokrát moc neběželo a tak lépe dopadl Maty. V tombole bohužel vyšli na prázdno.
Od „maratonu“ jsem achilovku šetřil a jen lehce poklusával. Na start jsem se tedy nestavěl s moc velkými cíli. Chtěl jsem si udělat béčkový osobák a tajně jsem doufal v čas pod 39 minut. Na startovní čáře jsem stál uprostřed pole a tak mi trvalo asi 15 sekund, než jsem protnul startovní oblouk. Mělo to každopádně výhodu, že jsem se ze začátku nikam nehnal. Říkal jsem si, že nebudu koukat na mezičasy, ale při proběhnutí prvního kola (13:14) se nešlo nepodívat na světelnou tabuli. Říkám si, pod 40 to je, tak je to dobré. Ve druhém kole pozvolna předbíhám jednoho běžce za druhým a někde na nábřeží i Tondu, který se na startu prodral kus přede mě. V posledním kole už jsem se trochu trápil, ale i tak zbyly síly na finiš a předběhnutí ještě pár soupeřů. Třetí okruh jsem měl nakonec nejrychlejší. Výsledný čas 39:06 a hlavně čipový 38:52 mě potěšil. MB osobák vylepšen o 25 sekund. S tímto výkonem jsem se vešel do první devadesátky výsledkové listiny.
Organizace jako obvykle, pod taktovkou Pepy Nejezchleby, bezvadná, gulášek vynikající, a počasí objednáno přímo luxusní. Nicméně jsme se s Helenkou shodli, že tohle už je docela velký závod s moc lidmi na jednom místě. Takže na Hornickou zase za sedm let? 🙂

Výsledky

Rubriky: Závody | Napsat komentář

Osobák v hodinovce

Po minulotýdenní hodinovce jsem shodou okolností narazil na půdě na historické artefakty z mého aktuálního osobáku v hodinovce. 🙂

Jaklacká hodinovka

Už je to více než dvacet let.

Rubriky: Historie | Štítky: | Napsat komentář

Hodinu ke zlaté – Slezanská hodinovka

Slezanská hodinovkaBěhy na dráze mám rád. Člověk může pěkně stupňovat tempo, žádný kopeček ho nevyvede z míry, prostě rovina. Když jsem se rozhodoval kde absolvuju svůj poslední závodní test před vrcholem sezóny, padla mi do oka Slezanská hodinovka. Naposledy jsem hodinovku běžel před osmi lety v Ostravě, jako opravu za nepovedý Frýdek. To se ještě počítalo ručně. A právě lidský faktor způsobil, že jsem zaběhl celkem průměrný výkon pod 15km. Totiž při jednom hlášení mezičasu mi paní rozhodčí zahlásila o kolo míň. To mě tak vyvedlo z konceptu, že jsem závěr jen odklusal. Nakonec má reklamace byla uznána, ale na výkonu se to samozřejmě podepsalo.
Dnes už se měří čipovou technologií, takže takové excesy se snad už nestávají tak často. Cíl jsem měl asi jediný, zaběhnout výkon pře 15 kiláků. Sešlo se nás, na již 41. ročníku, v deštivém počasí 46 odvážných. Naštěstí se svatý Petr smiloval a v průběhu závodu vůbec nepršelo. Rozpršelo se opět úderem osmnácté hodiny a to už většina závodníků byla v útrobách stadionu. Začátek jsem tentokrát volil volnější, s tím, že pokud to půjde budu zrychlovat. První pětka za 20:11 mě nechávala klidným, ale začal jsem pomalu zrychlovat. První skupina v čele s Honzou Zemaníkem mi dávala kolo za kolem, ale já se začal přibližovat k běžcům, které jsem viděl na začátku závodu o sto metrů přede mnou. Pod průměr 4min/km jsem se dostal poprvé na osmém kilometru. Druhá pětka 19:44 už se mi líbila více. Zbývalo odběhnout poslední třetinu. Žádná krize se nedostavila a tak šlo stále lehce zrychlovat. V závěru jsem měl cíl doběhnout a předběhnout Petra Kučírka, ke kterému jsem se každým krokem přibližoval a věděl jsem, že by měl být na pátém místě. To se mi nakonec podařilo. S poslední pětkou 19:15 a konečným výkonem 15 263 metrů jsem byl naprosto spokojen. Historicky to byl můj druhý nejlepší výkon v hodinovce a jen 100 metrů za osobákem. Zároveň jsem si ustanovil osobák v hodinovce v kategorii nad 40 let. Až při vyhlašování jsem se dozvěděl, že Vladan Šindelek měl indispozici v podobě odskoku na záchod, takže z toho bylo nakonec celkově čtvrté místo a první v MB před Lukášem.

Před vrcholový test a životní závod s pořadovým číslem 299 se vydařil.

Výsledky
Fotky

Rubriky: Závody | Napsat komentář

17.8. – 20 tisíc kilometrů

Tolik kilometrů jsem v životě uběhl. Tedy tolik mám zaevidováno v tréninkových denících. Ale jak praví klasik, je to přesný součet nepřesných čísel. Když jsem začínal v devadesátých letech minulého století běhat, neexistovalo ani GPS, ani žádné dostupné měření vzdálenosti. To jsme vzdálenosti jen odhadovali.
Předchozí mety jsem dosáhl v prosinci 2017 v Bruselském hotelu na běhátku ve 20 hodin 21 minut. Kdy jsem dosáhl mety 20 tisíc kilometrů tak přesně nevím. Každopádně to bylo 17.8. někde na cyklostezce mezi Centrem a Hrabovou při dvacetikilometrovém tréninku. Na druhých životních deset tisíc jsem tedy potřeboval necelých deset let. Zřejmě bych to zvládl rychleji, nebýt pádu na lyžích v Turecku a následné operace menisku. Tam byl výpadek v kilometráži dost znát. Ale poslední čtyři roky včetně tohoto už zase točím přes tisícovku ročně. V rámci těchto dvacetitisíc kilometrů jsem absolvoval 298 běžeckých závodů, takže se blízí další jubileum. 😉

Rubriky: Ostatní | Napsat komentář