12.5. Běh do lesa – První v MB

Běh do lesaTrávili jsme s mojí ženuškou romantický víkend v Hustopečích. Samozřejmě jsem se nemohl nepodívat do termínovky, jestli se náhodou v okolí neběží nějaký běžecký závod. Bežel. 🙂  Odpolední čas startu se nakonec ukázal jako příhodný a po našem dopoledním výšlapu po Pálavě jsme se přesunuli do Boleradic. Už při příjezdu na mistní fotbalové hřiště na nás dýchla pohodová atmosféra, kterou skýtají většinou jen menší závody. Po registraci jsem si šel proběhnout kousek trati a ono to bylo kilometr do kopce a ještě ten kopec pokračoval! No nic, alespoň vím co mě čeká, říkám si. Před čtvrtou odpolední se nás 34 staví na start. Snad za minutu čtyři dojíždí cyklista. Že prý bloudil a pak nemohl najít hřiště a tak na něho pár minut čekáme. V 16:05 tedy startujeme. Cyklista byl jízdou zjevně dobře rozcvičen, protože se hned po startu usadil v čelní skupince a pravděpodobně ji i záhy vedl. Já jsem věděl co mě v začátku čeká a tak jsem se v klidu držel ve druhé skupince. Asi kilometr jsme běželi společně. Podle mých Garminů jsme na prvních 1,4km nastoupali asi 135 výškových metrů, což rozhodně není málo. Před koncem toho největšího stoupání předbíhám odpadlíka z čelní skupiny, čímž se se dostávám na čtvrté místo. Do poloviny trati ještě trošku stoupáme a kolem Předního koutu se vracíme zpět do Boleradic. Prakticky od třetího kilometru běžím úplně sám, čelní skupina je daleko a za mnou taky nikoho nevidím. Jsou vypsány dvě mužské věkové kategorie a tak doufám, že alespoň jeden z běžců přede mnou je z Áčka. Trať je místy značená až moc, ale jelikož nejsem místní a běžím úplně sám, jsem tomu rád. Až do cíle si užívám krásnou trať v krásných lesích a nádherného počasí. V cíli zjišťuju, že minimálně dva kluci přede mnou jsou áčkaři, takže to bude dnes bedna. Pokecám s vítězem (je to ten cyklista na kterého jsme na startu čekali), dozvídám se, že sláva Lysacupu dosahuje i tady na Jižní Moravu.

Nakonec je z toho tedy prní místo v MB. Cen je na tak malý závod požehnaně. Nejvíc jsem zvědav na víno od místního vinaře, zatím je ve vinotéce. Buřtový věnec, který dostávají vítězové kategorií, nakonec daruji loňskému vítězi, neboť by pravděpodobně nemusel přežít nedělní celodenní transport v rozpáleném autě. Vítěz-cyklista musí volat o pomoc domů, protože všechny ceny prostě na kolo není schopen pobrat.

Co říci na závěr? Jen slova chvály. Všechno klapalo jak mělo. Trať perfektní a ještě lépe značená. Citronáda a hlavně masíčko s chlebem po doběhu, bylo naprosto luxusní. Čepovaný Bernard jen zasyčel. A hlavně atmosféra byla neskutečně příjemně rodinná. Bylo vidět zklamání hlavního pořadetele z účasti, která byla nižší než loni. Těžko hledat důvody. Osobně tomu taky nerozumím. Malé závody za lidové startovné se skvělou atmosférou lidi nelákájí a mega městské běhy u obchoďáků praskají ve švech. Přeji Běhu do lesa v příštím ročníku více závodníků, určitě si to zaslouží.

Výsledky

Reklamy
Rubriky: Závody | 2 komentáře

28.4. Přespolní běh VSH

Přespolní běh VSHNa letošní ročník běhu Vesnických sportovních her jsme nenastupovali v úplně nejsilnější sestavě. V mém jarním kalendáři mají Vesnické sportovní hry už pevné místo, ale zbytek členů loňské sestavy bohužel nemohl nastoupit. Překvapilo mě, že neběží pořadatel a každoroční vítěz Aleš Miko. Karty byly tedy rozdány trochu jinak i když celkem jasně: Víťa Prášil, Tomáš Zdražila a až třetí místo by mělo být otevřeno i pro ostatní běžce. O to třetí místo jsem se chtěl porvat i já.

Pan starosta Dolní Lhoty nás v 10 hodin výstřelem vypustil na trať. Vloni jsem lehce přepálil začátek, takže letos jsem chtěl začít trochu volněji. Zhruba do prvního kilometru se nám utvořila čelní skupinka, ze které záhy podle předpokladů odskočili dva největší favorité. Ve stoupání na nejvyšší bod trasy jsem se dostal na třetí místo, které jsem držel prakticky až k rybníčku (cca 1,2 km před cílem). Tady předbíháme Tomáše, který pouze jde/kluše, kvůli zdravotním problémům. Zbývají už jen dva malé kopečky a seběh do cíle. Do kopečků mi přestávají běžet nohy, čehož využívá Radim Pavelka a cuká mi. Vidím, že ho už nedoběhnu a soustřeďuji se na uhájení třetího místa, což se mi daří. Zlepšení loňského času o 11 sekund jsem tedy čekal vyšší.

Nějvětší radost z mého třetího místa a získaného poháru měl Maty. S pohárem se mazlil celý zbytek víkendu.

Kuba skonšil 16. a Tomáš 25. To stačilo v týmech na páté místo, čož je po loňském druném místě ústup ze slávy.

Výsledky

Rubriky: Závody | Napsat komentář

5km – znovu osobák…

Kateřinský běh Hrabovou…tentokrát mimo dráhu.
Ve čtvrtečním odpoledni jsme si zajeli na závody do Hrabové. Kluci měli závod místo tréninku a já to měl vlastně taky tak. Kluci běželi trať 125m a vedli si velice dobře. Oba stáli na bedně.
V 17 hodin odstartovala i trať hlavního závodu na 5km. Když jsem tu byl poprvé v roce 2015 běhalo se jinak se zázemím na hřišti. Dnes je zázemí ve škole a trať vede také po cyklostezce, ale prakticky z druhé strany. Vcelku mi to teď běhá, takže jsem si věřil na čas pod 19 minut. V 17 hodin jsme tedy vyběhli na dva okruhy po místní cyklostezce a kolem kostela. Startoval jsem celkem zezadu a tak jsem se nechal strhnout předbíháním pomalejších běžců hned od začátku a nejvyšší rychlostní stupeň jsem zařadil příliš brzy. Dobře to šlo až do třetího kilometru. Čtvrtý byl nejhorší, tam jsem zpomalil nejvíc. V posledním kilometru jsem to už zase rozběhl a na cílové rovince předběhl i Rosťu. To mě potěšilo, i když je Rosťa od letoška už v céčku.
Čas 18:35 mě potěšil. Osobák vylepšen o 52 sekund. Paráda. Skončil jsem na patnáctém místě celkově a 5. v MB.

Rubriky: Závody | Napsat komentář

5km – osobák!!

Ráno jsem chtěl jít běhat, ale do ranní tmy se mi nakonec nechtělo. A tak se stalo, že jsem si zajel v podvečer na dráhu Sarezy, kde se konalo tréninkové úterý, tentokrát na pět kilometrů. V sychravém počasí se nás nakonec sešlo sedm a tři minuty po osmnácté hodině jsme se vydali na 12,5 okruhů.
Neběhám pět kiláků tak často. Vždyť tohle byla moje teprve čtvrtá pětka v životě, z toho třetí na dráze. Po minulotýdenním času nad 4 minuty/km (i když foukalo), jsem ani tentokrát nečekal žádné zázraky. Ale v čas pod 20 minut jsem doufal. Proto mě celkem překvapil mezičas na prvním kilometru 3:52. Chvíli se za mnou držel Vojta, ale postupně odpadl. Bylo to pro mě překvapení, prože je standardně rychlejší než já. Až v cíli jsem se dozvěděl, že měl v nohách už 20km, což leccos vysvětlovalo. Já jsem držel mezičasy kolem 3:51 a tak výsledný čas 19:15.1, byl pro mě velmi příjemným překvapením a absolutním osobákem na pětku v životě, ať už na dráze, či mimo ni. Na to, že je konec března a pořádně trénovat jsem ještě nezačal, jsem nadmíru spokojen.

Výsledky

Rubriky: Závody | Napsat komentář

18.3. Jarní desítka

Vloni jsem tady byl poprvé a moc se mi tu líbilo. Rovinatá trať ideálně stvořená pro jarní otevření sezony. Letos to sice jako jaro nevypadalo, vždyť bylo o dvacet stupňů méně než loni. Toto mrazivé počasí se také podepsalo na účasti. Na start se postavila zhruba polovina běžců než minulý rok.
Já jsem tentokrát žádné ambice neměl. Počasí, vítr a o 3,5 kila víc než při loňském startu, bylo jasné znamení, že čas bude tentokrát horší. Jak je mým zvykem začal jsem poměrně zezadu a postupně se propracovával pořadím kupředu. Mezičasy byly lehce nad 4 i když pár vlaštovek pod tuto hranici se taky našlo. V závěru už jsem trochu vytuhl. S výsledným časem 41:24 jsem nakonec spokojen. Bylo z toho stejně jako vloni osmé místo v MB.
Po doběhu se podávaly vynikající chleby se škvarkovou pomazánkou a taky místní burgery se sekanou.

výsledky

Rubriky: Závody | Komentáře: 1

10.2. Pustopolomská dvacítka

Od doby co jsem přestal běhat Lysacup, jsou u mě zimní měsíce leden a únor bezzávodní. Vyjímku tvořil rok 2013 kdy jsem si v lednu zaběhal na Landeku, ale žádná sláva to nebyla.

Před časem jsem zjistil, že se koná nultý ročník Pustopolomské dvacítky. Jelikož to mám za kopcem a lesy kolem Setiny mám rád, neváhal jsem a přihlásil se. Tréninkově jsem si předchozí dvě soboty celou trasu zaběhl. Trať bezva, všude zmrzlá hlína, běželo mi to skvěle, takže bezva nálada do závodu.
V týdnu nám sice trochu nasněžilo, ale to neodradilo více než 120 účastníků a ti se v děvět ráno postavili na start. Trať začíná do sjezdovky, která naštěstí není dlouhá. Pak víceméně seběh k Panskému mlýnu. Tady mi vrtalo hlavou jestli bude nějak vyřešen přeběh přes říčku Sezinu. Nebyl. Mě se nechtělo namáčet boty ve vodě a tak jsem využil znalosti tratě a přešel suchou nohou přes nedalekou rouru.
Na asfaltce k penzionu Setina jsem plánoval zrychlovat, ale moc to nešlo. Viděl jsem, že jsem celkově sedmý včetně jednoho pejskaře. Něvěděl jsem ale, kolik běžců běží dvacítku. Ještě jeden pejskař mě předběhl něž jsme doběhli k penzionu. Za penzionem v terénu se trasa začíná zvedat a mě na zhruba na šestém kilometru dobíhá a předbíhá běžec. „Sakra, má červené číslo,“ říkám si. „Tak to bedna nebude.“ Do kopce se vyloženě trápím, přitom minulý týden mi to tady tak pěkně šlo. Výsledný čas 52:30 je hluboko nad plánovaným časem 50 minut, a taky pomalejší než tréninkový čas před týdnem. Samozřejmě to nebyl sníh, ale i tak. Je z toho nepopulární brambora a borec co mě předbíhal na šestém kilometru, mi nadělil téměř tři minuty. Zřejmě asi nebylo šťastné jít si nechat ve středu vzít půl litru krve na porubské transfuzní stanici. 🙂 No nic, v lednu a únoru prostě nemám závodit. Jenom jsem se v tom utvrdil.

Výsledky

Rubriky: Závody | Napsat komentář

Rok 2017

V loni jsem odběhal 1864 kilometrů (při nich nastoupal více než 26km), což je srovnatelné s rokem 2016 a zároveň historicky třetí nejleší výsledek. Je to půměrně 152km za měsíc. Medián byl 160km. Ve čtyřech měsících jsem dal více než 200km a pod stovku byly měsíce dva. Celkem jsem absolvoval devět závodů, stejně jako v roce 2016.

Plánovaný jarní ani podzimní maraton se mi odběhnout nepodařilo. Vždy vystavilo stopku zdraví. Přesto musím hodnotit sezonu pozitivně. Vždyť jsem si zlepšil MB osobáky na třech tratích. V dubnu v Bratislavě jsem se místo plánováného maratonu přehlásil na půlmaraton a byl z toho celkem v pohodě zaběhnutý čas 1:26:07. Na podzim se zadařilo v hodinovce (15 263m) a taky na desítce (38:52). Dvakrát se mi podařilo stát na bedně. Na Olympijském běhu jsem byl první absolutně, na Slezanské hodinovce v kategorii.

Jaké jsou plány na letošní rok? Letos žádný maraton. Nejdelší distanci, co chci letos běžet by měla být vzdálenost půlmaratonu, ale rád bych pohnul s béčkovými osobáky na kratších tratích. Hlavně bych však chtěl, aby drželo zdraví a já si mohl běh užívat. 😉

Rubriky: Ostatní | Napsat komentář