Hodinu ke zlaté – Slezanská hodinovka

Slezanská hodinovkaBěhy na dráze mám rád. Člověk může pěkně stupňovat tempo, žádný kopeček ho nevyvede z míry, prostě rovina. Když jsem se rozhodoval kde absolvuju svůj poslední závodní test před vrcholem sezóny, padla mi do oka Slezanská hodinovka. Naposledy jsem hodinovku běžel před osmi lety v Ostravě, jako opravu za nepovedý Frýdek. To se ještě počítalo ručně. A právě lidský faktor způsobil, že jsem zaběhl celkem průměrný výkon pod 15km. Totiž při jednom hlášení mezičasu mi paní rozhodčí zahlásila o kolo míň. To mě tak vyvedlo z konceptu, že jsem závěr jen odklusal. Nakonec má reklamace byla uznána, ale na výkonu se to samozřejmě podepsalo.
Dnes už se měří čipovou technologií, takže takové excesy se snad už nestávají tak často. Cíl jsem měl asi jediný, zaběhnout výkon pře 15 kiláků. Sešlo se nás, na již 41. ročníku, v deštivém počasí 46 odvážných. Naštěstí se svatý Petr smiloval a v průběhu závodu vůbec nepršelo. Rozpršelo se opět úderem osmnácté hodiny a to už většina závodníků byla v útrobách stadionu. Začátek jsem tentokrát volil volnější, s tím, že pokud to půjde budu zrychlovat. První pětka za 20:11 mě nechávala klidným, ale začal jsem pomalu zrychlovat. První skupina v čele s Kubou Zemaníkem mi dávala kolo za kolem, ale já se začal přibližovat k běžcům, které jsem viděl na začátku závodu o sto metrů přede mnou. Pod průměr 4min/km jsem se dostal poprvé na osmém kilometru. Druhá pětka 19:44 už se mi líbila více. Zbývalo odběhnout poslední třetinu. Žádná krize se nedostavila a tak šlo stále lehce zrychlovat. V závěru jsem měl cíl doběhnout a předběhnout Petra Kučírka, ke kterému jsem se každým krokem přibližoval a věděl jsem, že by měl být na pátém místě. To se mi nakonec podařilo. S poslední pětkou 19:15 a konečným výkonem 15 263 metrů jsem byl naprosto spokojen. Historicky to byl můj druhý nejlepší výkon v hodinovce a jen 100 metrů za osobákem. Zároveň jsem si ustanovil osobák v hodinovce v kategorii nad 40 let. Až při vyhlašování jsem se dozvěděl, že Vladan Šindelek měl indispozici v podobě odskoku na záchod, takže z toho bylo nakonec celkově čtvrté místo a první v MB před Lukášem.

Před vrcholový test a životní závod s pořadovým číslem 299 se vydařil.

Výsledky
Fotky

Advertisements
Rubriky: Závody | Napsat komentář

17.8. – 20 tisíc kilometrů

Tolik kilometrů jsem v životě uběhl. Tedy tolik mám zaevidováno v tréninkových denících. Ale jak praví klasik, je to přesný součet nepřesných čísel. Když jsem začínal v devadesátých letech minulého století běhat, neexistovalo ani GPS, ani žádné dostupné měření vzdálenosti. To jsme vzdálenosti jen odhadovali.
Předchozí mety jsem dosáhl v prosinci 2017 v Bruselském hotelu na běhátku ve 20 hodin 21 minut. Kdy jsem dosáhl mety 20 tisíc kilometrů tak přesně nevím. Každopádně to bylo 17.8. někde na cyklostezce mezi Centrem a Hrabovou při dvacetikilometrovém tréninku. Na druhých životních deset tisíc jsem tedy potřeboval necelých deset let. Zřejmě bych to zvládl rychleji, nebýt pádu na lyžích v Turecku a následné operace menisku. Tam byl výpadek v kilometráži dost znát. Ale poslední čtyři roky včetně tohoto už zase točím přes tisícovku ročně. V rámci těchto dvacetitisíc kilometrů jsem absolvoval 298 běžeckých závodů, takže se blízí další jubileum. 😉

Rubriky: Ostatní | Napsat komentář

prosinec 2007 – 10 000

V životě běžce se stávají věci méně významné, významnější a taky ty o kterých stojí za to napsat pár řádek. K těm posledně zmíněným událostem já osobně řadím milník deseti tisíc naběhaných kilometrů. Tohoto čísla jsem dosáhl včera přesně v 20 hodin 21 minut středoevropského času na 50° 48” 54’ severní šířky a 4° 16” 19’ východní délky, v botech Kayano 12 a běžeckém oblečení Kalenji. Pokud by někoho zajímal povrch – bylo to na běhátku. 😉 K dosažení této mety jsem potřeboval 12 let evidovaného běhání. Od posledního kontrolního součtu k mému desetiletému běžeckému výročí je vidět jasný skok v kilometráži. Vždyť za poslední dva roky jsem uběhl více než polovinu toho co za deset let. 😉

Rubriky: Historie | Komentáře: 1

13.8. Běh Olbramicemi

Podzimní vrchol sezony v podobě maratonu se kvapem blíží a stále se nedaří plnit tréninkový plán úplně podle představ. Poslední závod jsem běžel naposledy téměř před dvěmi měsíci a tak bylo potřeba nějaký další závod absolvovat. Za prvé jako test jak na tom jsem, ale hlavně opět nasát závodní atmosféru, abych potom při vrcholu sezony nepřepálil. V nabitém prázdninovém kalendáři se před lázněma ukázalo okénko, které bylo potřeba využít. Navíc Běh Olbramicemi pořádají naši známí, takže není co řešit.
Při registraci probíhá vše bez jediného zádrhelu. Nejdřív se jdou proběhnout nejmladší děti. Naši kluci reprezentují X-Air výborně, dobíhají na druhém a třetím místě. Pak jsou na řadě další děti a v deset hodin přicházíme na řadu my. Rozbíhám to zezadu. Po poznámce Jirky Švrčka, jak to, že nejsem ještě na kopci, to trochu rozbíhám. Začátek trati je do kopce a na vrcholu mě docela překvapuje, že jsem v těsném závěsu za Petrem Škrabánkem. Říkám si: “vždyť ten přece běhá rychleji než já“. Trať se neustále vlní, já předbíhám ještě pár běžců a tak mi to pěkně ubíhá. Zlom nastává někde za polovinou, možná kolem desátého kilometru. Přestává mi to jít, za stehen se vytratila veškerá síla a to je do kopců alfa a omega. Poslední třetinu tratě už se vyloženě trápím, předbíhají mě všichni, které jsem předběhl v první polovině trati a ještě pár dalších. Nakonec je z toho čtrnácté místo a sedmé v kategorii. Je to poučení do dalších závodů a hlavně pro maraton. Začínat pomaleji! Vždyť Petr Škrabánek mi nadělil více než šets minut!

Výsledky

Rubriky: Závody | Napsat komentář

21.6. Olympijský běh – Suché Lazce

Olympijský běhPři inflační politice T-mobilu co se Olympijských běhů týče, jsme si letos mohli vybrat z ještě více závodů než loni. Jinak než inflací se to nazvat nedá. Vždyť v dojezdové vzdálenosti od Ostravy se konalo sedm těchto běhů. Nejsem si úplně jistý, jestli je toto cesta k úspěchu a toto tříštění startovního pole se možná T-mobilu v budoucnosti vymstí. Ale co, statistická data mají oni a vyhodnotit si je také musí oni.
Po loňském Háji ve Slezku padla letos volba na Suché Lazce. Pořadatelsky to byl jejich první ročník a bylo to na mnoha místech znát. Lehce zmatené byly už dětské závody. Ale kropení trávníku fungovalo, takže se děti v parném počasí vyřádily.

My dospěláci jsme vyrazili na trať v 18 hodin. Drtivá většina startovního pole sestávala z místních borců, jen asi dva jsme byli přespolní. Helenka mi před startem říkala, jestli si uvědomuju, že jsem na startu druhý nejstarší. To sice byla pravda, ale tím pádem jsem byl taky druhý nejzkušenější. 🙂 Po prvních metrech jsme utvořili tříčlennou skupinku (já, druhý přespolák a jeden místní). První mezičas 3:32 mě trochu vyděsil. Běžel jsem si celkem svoje a už po prvním kilometru jsem se začal mým soupeřům vzdalovat. Další dva mezičasy 3:45 mě uklidníly, na obrátce jsem měl už slušný náskok. Poslední dva kilometry mi to už moc nešlo, ale naštěstí mě nikdo neohrožoval, takže jsem mohl v klidu proběhnout cílem. Pořadatelé mě tak brzy nečekali, jak můžete vidět na fotografii. Cílovou pásku jsem prostě neprotrhl. Ale bylo to těsně. 🙂 Před druhým jsem měl náskok dvou minut. Osobně jsem byl překvapen, že pořadatelé byli schopni dát do kupy výsledky s časy. Pravda já mám ve výsledcích čas o půlminuty lepší než jsem si naměřil sám. 🙂

Výsledky
Nějaké ty fotky

Rubriky: Závody | Napsat komentář

26.5. Běh okolo Ostré hůrky

Tento závod jsem běžel naposledy v roce 2008. Teď to však máme za kopcem a tak jsem se s celou rodinkou vydal si ho zaběhnout znovu. Naštěstí stále existují malé závody pohodového typu, kde se všichni znají, startovné je pár desetikorun a člověk za to dostane párek a pivo. Život je krásný. Start v páteční podvečer také hraje do not.
V pět hodin tedy startujeme. Běžeckého tréninku moc nebylo a tak se snažím moc nepřepálit. Přesto je to asi rychlejší než bylo vzhledem k trénovanosti potřeba. Totiž, když se trať začne zvedat, zjišťuju, že stavební práce na zahradě sice slušně posilují ruce, ale nohy zůstávají stranou. 🙂 Ale zase na druhou stranu, plot se během běžeckého tréninku nepostaví, že? 🙂
Tempo sice začalo postupně upadat, ale do cíle jsem se nakonec dostal na pátém místě v MB.

Výsledky

Rubriky: Závody | Napsat komentář

13.5. Vesnické sportovní hry

VSH 2017V našem novém domově bydlíme už čtvrtým rokem. Vloni jsem nemohl kvůli zranění reprezentovat v běhu, ale byl to impuls abych znovu začal po třech měsících poklusávat. Rok se s rokem sešel a já stojím na startu závodu v Dolní Lhotě, kam se loni závod přesunul. Letos je naplánována pozměněná trať. Lesáci a vydatné deště udělaly svoje.

Začínám celkem zvolna s cílem postupně se prokousávat kupředu. Zrychluju ale celkem brzy. Na obrátce setřásám soupeře a usazuju se na čtvrtém místě, na kterém už vydržím až do cíle. Skupinka druhého a třetího je přede mnou hodně daleko. Dobíhám tedy na čtvrtém místě, jako nejlepší z naší obce. Celkově jsme druzí za nedostižnou Dolní Lhotou s Alešem Mikem. Musím přiznat, že to bolelo více, než jsem si představoval.

Rubriky: Závody | Napsat komentář